Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Valná hromada SDH Bušovice 10.1.2014

Aktuální počasí

<<
>>
dnes, úterý 17. 10. 2017
19 °C 4 °C
jasno, jihozápadní větřík
vítrJZ, 2.4m/s
tlak974.1hPa

Obsah

Historie obce


Obec Bušovice se skládá z obce Bušovice, Sedlecko a Střapole.

Obec Sedlecko patřila až do konce druhé světové války pod obecní úřad Smědčice. Obyvatelé Sedlecka za první republiky usilovali o osamostatnění, jejich snaha však byla neúspěšná.

V červnu 1960 byly součástí Bušovic obce Smědčice, Střapole, Bušovice a Všenice, které byly sloučeny pod vedení  MNV Bušovice.

Od roku 1990 zůstaly pod správou obce Bušovice pouze Sedlecko a Střapole.


Bušovice

Obec Bušovice patří podle prvních dochovaných zpráv, patří k nejstarším obcím          v okrese. V písemných pramenech se poprvé připomínají v roce 1115, kdy kladrubský klášter u Stříbra vlastnil dědiny, jež se mu dostaly od jistého Bohuchvala.

Místní jméno Bušovice znamená ves Bušových, od staročeského jména Bůše, vzniklého z vlastního jména Bohuše, které bylo domáckým tvarem jména Bohuslav.

 Roku 1379 patřily vladykům Martinovi, Žofkovi a Jírovi, roku 1398 Rackovi ze Švamberka, jemuž v ten čas náležela i sousední Březina. Z roku 1402 pochází i první zmínka o bušovické tvrzi. K dalším bušovickým držitelům patřila plzeňská měšťanka Markéta Barbetová (1449) a roku 1450 tu vládli Harantové z Vařin; roku 1540 se jako držitel Bušovic uvádí Jan Muchek z Bušovice a od roku 1615 se dostaly do držení Petru ml. Kavkovi Říčanskému, který koupil panství Osek s Bušovicemi od Karla ze Svárova. Roku 1623 pro účast v protihabsburském povstání mu byly Bušovice zkonfiskovány a téhož roku prodány českou komorou za odhadní cenu 22 836 míš Panu Janu z Klenového, rytíři z Janovic. V době třicetileté války utrpěly značné škody. Roku 1628 se panství s Bušovicemi dostalo do rukou Příchovským z Kokořova na Krašově a roku 1642 Malovcům z Chejnova. Část Bušovic patřila obci města Plzně.

Třicetiletá válka a neustálá tažení císařských, švédských i mazurských vojsk vydrancovala a zpustošila krajinu, takže mnohé vesnice i města a městečka zcela zpustla,        z nichž část ani po třicetileté válce se vůbec nevzchopila. V r. 1623 Bušovice měly jen čtyři osedlé a jednoho chalupníka, ostatní dvory byly pusté. Roku 1694 přešly do držení rytíře Petra z Wiedersperka a po něm na Antonína Rudolfa, rytíře z Wiedersperka. Po jeho smrti připadlo celé panství vdově po něm Marii Anně a po ní se Bušovice dostaly do vlastnictví svobodného pána Jana Antonína z Helwersu, který r. 1744 zemřel. Jeho dcera Antonie, provdaná za Janovského z Janovic, pána na Veselci, prodala Bušovice dne 26. října 1745 obci města Plzně za 24 000 zlatých.

Od té doby do  r. 1849 patřily Bušovice pod správu Plzně. Některé statky v místě (lesy a pozemky) však náležely  k Plzni ještě déle.

V blízkosti Bušovic stávaly zaniklé vsi Kokotsko, Myší Oujezd a Kolny u Vitinky.  O osídlení této oblasti již v prvním tisíciletí před naším letopočtem keltskými kmeny svědčí řada archeologických nálezů v Bušovicích a okolí.  


Sedlecko

     První zprávu o Sedlecku máme z roku 1181, kdy český pán Čeč ze Železnice odevzdal klášteru plaskému Bykov, Vlkov s Újezdem, jež výsluhou od vévody českého Bedřicha dostal, a za utržené peníze koupil Sedlecko. Prý tehdy čítalo devět čísel se 49 osadníky. Po dlouhých 400 let pak nevíme, co se na Sedlecku dělo.

     Od roku 1581 patřilo však již pod obec Smědčice, ale psáno je jako ves pustá. Nevíme, kdy obec Plzeňská koupila od Jana, syna Fridricha Malesického z Poutova, a Karla, vnuka téhož Fridricha po synu jeho vlastním Štefanovi, jejich zboží, a to tvrz pustou Směsici, dvůr poplužní, ves Smečici, ves Střapoli, pustotinu Sedlecko, mlýn s kusem řeky za 5.500 kop míšeňských. Víme, že v létech 1752 zde byly panské ovčírny.

     Při rozdělení panského dvora ve Smědčicích byly ovčírny zrušeny a na jejich místě obnovena původní osada Sedlecko.


Střapole

     Původ jména Střapole t. j. Střapolová ves – název patrně vyšel z německého Stremp – střapec. Není vyloučeno, že Střapole vycházejí z dialektu „střepoliť sa“ /na koho/ „střepnit sa“ t. j. vynášet se nebo ježiti se /na koho/. Jméno obce prošlo vývojem. V roce 1283 Strapolicze, 1402 „in Pstrapole.. ad Busovicz“. Později pak již nynější název Střapole, i když z počátku se píše Třapole.

     Nejstarší zpráva písemná o Střapolích pochází z roku 1283, když se mluví o jistém „Leopoldovi de Střapolitz“ /Leopoldovi ze Stralic/.

     Dále víme, že v roce 1408 bylo dědictví po Děpoldovi z Bušovic s konečnou platností panovníkem darováno Mstidruhovi z Adlar, správci královniny kuchyně. V roce 1406 se ze sporu dovídáme, o co se konkrétně jednalo a tedy víme, že Mstidruh dostal do Děpoltovi poplužní dvůr a dvory poddanské v Bušovicích s příslušenstvím. Tento majetek byl oceněn na 400 kop grošů. Víme tedy, že jedna část Bušovic patřila sirotkům po Rackovi ze Švamberka a druhá část s tvrzí pak Mstidruhovi z Adlar. Sirotci dospěli a později zřejmě žili ve Střapoli.    Je totiž známo, že Racek starší a Racek mladší se Švamberka roku 1447 prodali ve Střapoli louku a že Lipolt ze Švamberka se roku 1449 psal seděním na Střapoli. Mstidruh z Adlar zřejmě darovanou odúmrť vzápětí prodal. Před rokem 1466 kupuje část vsi s tvrzí Střapolí a díl Bušovic od Lipolta ze Švamberka Jošt z Tupadel.

     Je třeba připomenout, že ve XIII. století působí kolonizace klášterní a krajiny dosud neosazené kolonizují a kde je starší osidlení toto přeměňují v tehdy moderní úpravou podle práva zákupního nebo-li německého. Panovník vykazuje nově založeným klášterům velká území. Byly ale také osady, které nenáležely kdy některému klášteru. Byla to drobná panství malých svobodníků, kteří vyšli z vrstvy krajských úředníků. Krajské zřízení na Plzeňsku upadá ve XIII. století proto, poněvadž se klášterům podařilo vymoci si imunitu pro svoje statky, aby jejich poddaní nebyli povinni zemskými robotami ke krajskému hradu, ale pouze pro svoje duchovní osobnosti.

     Když  v roce 1295 byla založena nová Plzeň, měla pouze hospodářskou funkci. V té době se stává pozemková vrchnost první instancí správní i soudní a krajské zřízení skoro mizí. Zůstávají mu jen některé funkce policejní. Nové hospodářské středisko vzhledem ke svému majetku se stává vrchností. Proto víme, že v roce 1449 celou ves Střapoli vysazuje obec Plzeňská.

 

*********